Je to už několik let, co jsem poprvé navštívila Omán. Již na letišti jsem byla mile překvapená usměvavými fešnými mladíky u pasové kontroly, kteří po vyslovení Czech Republic ihned vystřelili jména celé české fotbalové reprezentace. Ještě že jich několik od slyšení znám a mohla jsem okamžitě reagovat úsměvem. Kromě úsměvu mě fascinovaly a dodnes fascinují jejich sněhobílé naškrobené „noční košilky“ neboli dishdashe. Nechápu.
Já si ráno obleču halenku a odpoledne mám pocit, že je šedá. Oni to tahají pouští nepouští v 40 stupních a pořád čisté. A jelikož jsem prostě ženská zvědavá, tak jsem si neodpustila využít možnosti ohmatat si materiál pyžamka při prvním setkání s přátelským Ománcem Mohamedem. Je to překvapivě příjemný materiál. Ne zcela 100% bio cotton, ale po vyprání určitě rychle uschne a nemusí se škrobit ani žehlit.
A prý jich mají několik, 8-10 a pravidelně na střídačku je nosí do čistíren. Doma je neperou, prý aby žena neztrácela čas a mohla se věnovat rodině. Jen si z toho pánové vezmete příklad.
